Pavel Maslák si v útrobách pražské O2 Areny pohrával s evropským zlatem a přemítal. Má si nechat na originální medaili nechat vyrýt své jméno a výkon ještě dnes večer? „Trvá to prý devadesát minut a na hotel mi ji nikdo nedoveze. Ale to bych ji zase nemohl nikomu ukazovat,“ dumal, a tak se nejlepší čtvrtkař kontinentu přiklonil k variantě nechat gravírování až na neděli.
