Kdy říkat pravdu a kdy taktně mlčet...

Když jsem byla malá, říkali mi kamarádi pravdomluvná Karolína. Nikdy jsem totiž nelhala. Při zpětném pohledu na svůj celý předchozí život musím přiznat, že na gymnáziu jsem si to pak vynahradila vehementně. V rámci výmluv za pozdní příchody neznala moje fantazie mezí. Návrat k mirkodušínovské čistotě ale na sebe nenechal dlouho čekat. Ve vztazích jsem partnerům dokazála „napálit“ bez servítků jakýkoli názor. Až jsem to jednou prostě přepískla a stala se nenáviděnou osamělou kritičkou na válečné stezce. Dnes jsem se rozhodla vytvořit drobné zamyšlení nad tím, do jaké míry máme být ke druhým lidem upřímní.