Vylézá z auta a v očích se jí lesknou slzy. „Nefoťte mě. Až přestanu bulet,“ říká lidem kolem. Kolegové, kamarádi, instruktorka i komisař. Ti všichni jí gratulují. Už nemusí spoléhat na přátele a skřípat zuby nad zpožděnými vlaky. V Přelouči na Pardubicku složila testy, udělala jízdy a získala řidičský průkaz. Je šťastná. Na tom by nebylo nic zvláštního. Jenže Lucie „Šťastná” Pařilová už od narození nemá obě paže.
