„Jezdím pomalu, opatrně, nelepím se na auta před sebou. Tak co by se mi mohlo stát? A přestaň to furt řešit, mladej vzadu taky nemá pás.“ To byla jeho poslední slova před osudnou zatáčkou. Byl jedním z osmi procent řidičů a spolujezdců, kteří se v autě zásadně nepoutají. Měl pro to „dobré“ důvody – jezdil přece vždy opatrně. Jenže tyhle dobré důvody by mohly být dostačující jen v případě, kdyby měl na silnici všechno pod kontrolou. Úplně všechno.
