„Jsem strašně soutěživý a miluju závody. I já mám svoje chvilky a když se rozčílím, tak je to docela tóčo. Ale to se moc často neděje. S rodiči jsem byl na paralympiádě 17 dní v kuse, to byl masakr a jsem rád, že už jsem zase ve škole,” směje se nevidomý plavec David Kratochvíl, který z her v Paříži přivezl v 16 letech kompletní sadu medailí.
Jeho rodiče dělají takzvané tapéry, kteří mu dávají signál před obrátkou v bazénu. „My slepci se nemusíme bát dělat cokoliv, je to jenom o tom chtít,” dodává student tachovského gymnázia, který hraje na několik nástrojů, v létě leze po skalách a v zimě lyžuje.
