„Vedla mě snaha pomoci ostatním, kteří byli v době střelby nahoře. Šel jsem tam s tím, že se nemusím vrátit domů živý, bylo 50 na 50, jestli vrahovi vběhnu do rány, letmo jsem ho zahlédl. Někteří mi vyčítají bláznovství, ale věděl jsem, jak se zachovat, a kam lidi směrovat. Na strach nebylo místo,“ říká student Tomáš Hercík. Vloni 21. prosince byl na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Z druhého patra vyběhl do čtvrtého, kde se střílelo, varoval studenty a navigoval policisty, kteří neměli plán budovy. „Zásah byl velmi profesionální. Mrzí mě, že ministr vnitra nebo policejní prezident mají potřebu veřejnosti lhát nebo si upravovat některá fakta, závěry vyšetřování dostatečné nejsou,“ dodává.
