„Pět let v úřadu ombudsmana mi přišlo, že stojíme ve slepé uličce. Všichni víme, že kvůli problematickému zákonu nedokážeme naplňovat potřeby a potenciál dětí v dětských domovech, ale nic se neděje. Nedostatek personálu nahrazujeme opatřeními zasahujícími do jejich práv a soukromí,“ popisuje právník úřadu ombudsmana Štěpán Jílka, který se nespokojil jen s inspekcemi v dětských zařízeních a nechal se v jednom z nich zaměstnat jako vychovatel. „V běžném životě řešíte krizové situace s dítětem jednou za čas, tady několikrát denně. Ano, děti jsou hlasitější a impulzivnější, ale má to příčinu. Ustály příběhy, které podle mě ani nejdou přežít,“ dodává.
