„Nelimituje mě to. Každý něco měl a téměř každý, kdo se k něčemu rozhodne, může uspět,” vysvětluje Jiří Prskavec Blance Kubíkové, když s odstupem let vzpomíná na dobu, kdy ještě nechodil do školy. Neměl dovyvinutou kyčel. „Vytahovali mi ji nějakým aparátem, nakonec jsem šel na operaci.“ V nemocnici strávil téměř rok. Jak na tu dobu vzpomíná? A co mu vyrobil táta (posléze a až dodnes jeho trenér), aby se mohl pohybovat, když nemohl chodit? Dnes je Jirka dvojnásobným mistrem světa a když poprvé startoval na olympiádě, vyjel si bronz. Jak se chystá na tu další, o rok posunutou? A jezdí kajakář na dovolené k vodě?