Považují se za spřízněné duše, ale že by se svěřovali jeden druhému se vším, to ne. „ Myslím, že každý člověk tak trochu kecá, když mluví o sobě,” vysvětluje Radce Červinkové Tomáš, proč nevidí důvod, aby se komukoliv úplně odhalil. To, že by dvojčata měla být na sebe duchovně napojena, považují oba za hloupost. „Nevidím nikomu do hlavy, mám co dělat sám se svou,“ říká Tomáš. David nepopírá, že se jako malí kluci přes veškerou bratrskou lásku rvali hlava nehlava. Jak to mají se svými hříchy, čeho se bojí, kdo je větší pařmen a proč ani jeden ještě nenašel tu pravou?
