Spolužáci se na něho dívali „jinak“, ale on byl na své jméno vždycky pyšný. Rodičům vděčí za své životní hodnoty, a tátovi, herci Radoslavu Brzobohatému speciálně za to, že dnes hraje na klavír. Nesnáší ale škatulky, a proto je rád občas hercem, občas moderátorem, aranžérem, a nejvíc ze všeho se cítí být muzikantem. Jeho role syna slavného otce ale měla i své stinné stránky. Svého času se potýkal se ztrátou sebe sama a pomohla až psychoterapie.
