Tábor Rovnost byl postaven přímo na haldě uranové hlušiny stejnojmenné šachty. Vězni spali v dřevěných barácích obehnaných ostnatým drátem a na práci chodili drátěným koridorem, neopouštěli ten ohraničený prostor, a tomu koridoru říkali Ulička ztracených nadějí nebo Ulička komunismu.
