Jeho příjmení se po válce hned v několika jazycích stalo synonymem pro kolaboranta či vlastizrádce. Postava norského ministerského předsedy z let 1942 až 1945 Vidkuna Quislinga se nyní připomíná ve dvouapůlhodinovém biografickém snímku, který je nejen rekonstrukcí posledních měsíců jeho života, ale i působivou psychologickou studií autoritářského vůdce propadnuvšího pocitu vlastní důležitosti a neomylnosti.
