Pro osmnáctiletého Romana závěrečná maturitní zkouška znamená nejprve strach a posléze hořkou prohru, kvůli níž se cítí být vyřazen ze společnosti. Zůstává doma, izolován od svého okolí a stále více se uzavírá do světa virtuální komunikace, v níž slova jako pravda a fakta představují jen tekutý pojem. Mimo pozornost jeho rodičů tak probíhá Romanova zásadní psychická přeměna do stavu, z něhož už nemusí být cesty zpět.
