"Hranici trapnosti mám velmi vysoko, i hranici krásy jsem posunula"

Nezkoumá, ze které strany ji zabírá kamera nebo jestli jí lichotí světlo. Nevadí hrát praštěnou matku vařící na propanbutanu, ba ani zvířata. K plynovému vařiči se teď vrátí díky novému seriálu Chataři. Zatím nevíme, jestli jí scénář předepíše i požár jako Jituš v Účastnících zájezdu. “Tehdy jsem si připadala mladá a krásná na roli matky paštikářky,” vysvětluje Blance Kubíkové. A role zvěře? Po kocourovi v Minoru si střihla jelena, který naráží do kulis, v Rokoku. Jde o představení Kanibalky, jehož režisér David Drábek vzpomíná: “Kdysi mi hrála orangutanní samici, která má přede všemi rozcvičku. Stovky hereček by to odmítly, Eva ne. A pravidelně bořila divadlo.” Výsostná komička vysvětluje, že stejně jako má posunutou hranici trapnosti, boří i hranice krásy. Jak? Kde mlátila jako studentka střední ekonomky do psacího stroje a kde se loučila s “klučičími” návštěvami? Kde bydlela s dalšími deseti dívkami na jednom pokoji? A jak se dostala k divadlu?