Dívám se na psí spřežení, které právě dobíhá asi 50kilometrovou trasu. Jazyky psům vlají skoro u pacek a okamžitě padají do sněhu, který ještě k tomu začnou intenzivně olizovat. Je na mě asi docela vidět, že jsem z jejich únavy rozpačitý, zatímco jezdec na saních za nimi, musher, s úsměvem odchází k tábořišti. Usměje se na mě a jen pronese: „Neboj, oni to milují.”
