Přišel při nehodě o patnáctiletého syna a o svých pocitech a zkušenostech se později rozhodl promluvit veřejně. O ztrátách mluví jako o propastech, prázdnotách nebo tajemstvích a tvrdí, že obecný recept na smíření se s nimi neexistuje. Pomoci může mluvit, být upřímný, čelit otázkám a být vděčný za lidi, kteří situaci autenticky prožívají s námi.
