Při
nejhrůznější smogové katastrofě v prosinci v roce 1952 si řada obyvatel
Londýna snažila zakrývat obličeje šátky či rouškami. Marně. Tomu, aby toxická mlha plná
sazí, oxidu siřičitého a oxidů dusíku pronikla do jejich dýchacích cest,
prostě zabránit nešlo. Smrkali saze, dusili se, umírali. A to mnohdy
přímo na ulicích. Velká Británie se z téhle katastrofy poučila. A ačkoli
Londýn i dnes trápí mlhy a smog, tak ve srovnání
s rokem 1952 je to o dost čistší město.