Den přijetí zákona o táborech nucených prací (25. říjen 1948)
Komunistickými pracovními lágry prošlo za
dobu jejich existence na sto tisíc nevinných lidí. Přesná evidence podle
historiků neexistuje, údaje jsou nekompletní. Každopádně počet
vězněných rychle narůstal už krátce po schválení zákona 247/48 Sb. Příbramskými tábory prošli mimo jiné:
Od roku 1953 do roku 1955 byl vězněn na
Vojně a poté na Bytízu za údajnou protistátní činnost legendární
československý válečný stíhač ze západní i východní fronty a náš
nejúspěšnější pilot ve Slovenském národním povstání gen. František
Chábera.
V r. 1953 se dostal na Bytíz jako politický
vězeň někdejší zástupce velitele 1. československé samostatné smíšené
letecké divize v Sovětském svazu plk. Mikuláš Lysický.
Část z dvanáctiletého trestu si na Bytízu
odpykával až do amnestie v roce 1960 vynikající válečný střelec
bombardéru 311. československé peruti R.A.F. z bitvy o Atlantik pplk.
Pavel Pukančík.
Na Vojně zahynul 28. 1. 1954 při důlním
neštěstí na dobývce hrdina bitvy o Britanii plk. Sylvestr Müller
odsouzený z politických důvodů na 25 let.
Trest doživotního žaláře ve vykonstruovaném
procesu vyměřila komunistická justice plk. Pravomilu Raichlovi. V roce
1951 se pokusil tento hrdina bojů v 2. světové válce neúspěšně uprchnout
z tábora Vojna, poté byl odtransportován do věznice v Leopoldově, odkud
se mu v roce 1952 za neuvěřitelně dramatických okolností útěk zdařil a
dostal se do exilu.
Příbramskými lágry prošli také spisovatelé Jiří Stránský, Karel Pecka, Zdeněk Rotrekl a mnoho dalších.