„Poznáme se? A o čem se vlastně budeme bavit?“ vzpomíná Felicitas Babušíková na setkání s bratrem

Bývalá československá krasobruslařka, mezinárodní rozhodčí a dlouholetá funkcionářka Mezinárodní bruslařské unie Felicitas Babušíková (1940) se narodila do významné bratislavské rodiny, jeden děda zakládal Tatrabanku, druhý stavěl železnice. Otec pracoval ve firmě Kablo, která do roku 1948 patřila Siemensu. Po znárodnění dostal nabídku nastoupit do filiálky Siemens v Londýně, ale odmítl. Po okupaci v roce 1968 říkal synovi, který zvažoval emigraci: „Jdi, neudělej stejnou chybu, jakou jsem udělal já.“ Bratra viděla Felicitas Babušíková až po dvanácti letech. K bruslení ji přivedla matka, usoudila, že špatně jí, a musí tedy sportovat na vzduchu. Chodila s ní proto každé ráno na led. Při mezinárodních závodech pomáhala celá rodina, otec počítal výsledky, matka se starala o VIP hosty, Felicitas Babušíková pomáhala rozhodčím a bratr zajišťoval hudbu a osvětlení. Když v roce 1958 ukončila bruslařskou kariéru, pracovala jako biochemička a ve volném čase dělala rozhodčí. V roce 1970 se stala mezinárodní rozhodčí za Československo, až do roku 1981 ale směla jezdit jen do zemí východního bloku. V roce 2006 se stala ředitelkou krasobruslení Mezinárodní bruslařské unie (ISU Director for Figure Skating).