Tenis, to byl buržoazní sport, na ten se tady nic neprodávalo, vzpomíná Vlasta Vopičková

Vítězka devatenácti mezinárodních pohárů, tenistka Vlasta Vopičková (1944) pochází z poměrů, které byly za komunismu označovány jako buržoazní. Její tatínek pracoval jako advokát. V padesátých letech ale nastoupil do fabriky, kde svařoval plechy, nechtěl totiž dělat komunistické právo. Maminka musela pracovat v továrně na pásu. Rodiče se začali věnovat tenisu a vedli k němu i dceru Vlastu a o dva roky mladšího syna Jana. „Tenis se u nás v rodině snídal, obědval i večeřel,“ říká o svém dětství Vlasta Vopičková. Protože ale komunismus označil tenis za buržoazní sport, nebylo snadné sehnat na něj vybavení. Nebyly například dětské rakety, rodiče tedy Vlastě a Janovi uřízli své staré. V roce 1960, ve svých šestnácti letech, vyhrála Vlasta Vopičková československé dorostenecké mistrovství. Začala pracovat jako kreslička v Motorletu Jinonice, za který tehdy hrála. V roce 1965 se probojovala mezi deset nejlepších tenistek Evropy. Do roku 1969 dostávala za své úspěchy pouze věcné ceny, nikoli peníze. V tomto roce také získala první místo na amatérském mistrovství Evropy. Vdala se za hokejistu Milana Vopičku a poté, co se jim narodilo druhé dítě, ukončila svou tenisovou kariéru. Na Štvanici začala trénovat děti a mládež. Vedla zde také tenisovou školičku.