Jaroslav Vrbenský se od mládí angažoval v katolickém prostředí, mimo jiné svůj hudební talent zúročil jako varhaník v pražském kostele Nejsvětějšího Srdce Páně. Přes kněze Františka Myslivce z Rohozné navázal v létě 1952 kontakt s údajnými převaděči na Západ (provokatéry StB) a pokusil se zprostředkovat přechod přes hranice pro kněze Karla Pilíka a Antonína Bradnu. Byl odsouzen k dvanácti letům vězení za velezradu v procesu „Antonín Bradna a spol.“ V nejhorších věznicích a pracovních lágrech strávil deset let.
