Kam dál bez Lenina? Jak dopadla dekomunizace na Ukrajině

"Dokud neuvidíš knír vůdce, nevstaneš od stolu," říkalo se v Sovětském svazu nad talířem kaše. Když jste ji všechnu snědli, ze dna talíře se na vás díval všudypřítomný Lenin. Hodně z této doby zůstalo na Ukrajině i po rozpadu Sovětského svazu až do nedávné doby.

Na jaře 2015 podepsal tehdejší ukrajinský prezident Petro Porošenko balík zákonů přikazujících odstranění komunistických soch a přejmenování měst, vesnic, ulic a dalších veřejných míst, jejichž název byl nějak spojen s komunismem.

V roce 2016 bylo přejmenováno přes 50 tisíc ulic, téměř tisíc měst a vesnic včetně čtvrtého největšího města Ukrajiny, Dněpropetrovsku. Zároveň padlo 1320 soch Lenina a přes tisíc soch dalších komunistických funkcionářů. Porušení zákona je trestáno pokutou, zákazem fungování média nebo vězením až do pěti let.

Zákon byl na Ukrajině často kritizován za to, že vytěsňuje komunistickou symboliku, aby ji nová "post-majdanovská" Ukrajina pouze nahradila nacionalistickou symbolikou, aniž by se změnil zkorumpovaný systém, ve kterém si bohatí a mocní mohou dělat stejně jako dříve cokoli se jim zachce.

Při natáčení v Mariupolu jsme objevili Platformu Tyu, která pořádá každý rok na Leninovy narozeniny 22. dubna výstavu DeKom, při které se snaží otevírat téma toho, jak proběhla ukrajinská dekomunizace.