Poprvé v Rusku jsem se neubránila pocitu nadřazenosti. Vlaječky na klopu novinářů nepatří

Ambici měnit svět nemá, chce jej popisovat a nechat na druhých, jak naloží s informacemi, které pro ně přináší. "Nechci na sebe brát odpovědnost za rozhodnutí druhých. Díky tomu už také neupadám do depresí," říká Petra Procházková v podcastu Bulletproof.

Většina lidí v Rusku je dnes vychovávána k tomu nechat se vést, loajalita je v zemi strategie přežití, říká Procházková. Jestli se v Česku dalo na začátku 90. let navazovat na vzpomínky na demokracii, Putinovo Rusko zase po krátkém období svobody rychle vzpomnělo na to, jak úspěšně přežívat v nesvobodě.

"V Česku mě nejvíc štve, že se tu konflikt na Ukrajině předkládá v jednoznačně černobílých barvách," popisuje s tím, že realita je složitější a ani Ukrajina se nechovala k části svých obyvatel vždy dobře.

"Pátá kolona nevznikne na zelené louce. Vyrobíte ji tam, kde mají lidé komplex, pocit, že nejsou braní rovnocenně, jsou zneužívání," zamýšlí se s tím, že osvobozovat dlouhodobě okupovaná území bude pro Ukrajince velmi náročný úkol.

Ptali jsme se, čeho si na své reportérské dráze Petra Procházková nejvíc váží, co by ještě ráda v novinařině udělala nebo jací jsou Češi jako publikum.