Oficiální poválečná verze příběhu zpracovaná vládou Spojených států uvádí, že „je sice pravděpodobné, že Němci, kteří se pokusili vzdát ve dnech bezprostředně po 17. listopadu, byli vystaveni většímu riziku “zabití než dříve v tom roce“, ale že „neexistují žádné důkazy..., že by američtí vojáci využili rozkazů, ať už implicitních či explicitních, k zabíjení svých zajatců z řad SS“. Žádný z účastníků masakru v Chenogne nebyl nikdy potrestán.