Poprava bestiálního nacistického generála a zločince Antona Dostlera

Podle Haagské úmluvy o pozemní válce z roku 1907 bylo legální popravovat špiony a sabotéry převlečené do civilních šatů nebo nepřátelských uniforem, ale ne ty, kteří byli zajati v uniformách vlastní armády. Protože 15 amerických vojáků bylo za nepřátelskými liniemi řádně oblečeno do svých uniforem, a nikoliv přestrojeno do civilních šatů nebo nepřátelských uniforem, nemělo s nimi být zacházeno jako se špiony, ale jako s válečnými zajatci, což je zásada, kterou Dostler při prosazování rozkazu k popravě porušil. Soud odmítl Dostlerovu obhajobu založenou na tom, že popravy nařídil pouze proto, že sám plnil rozkazy nadřízených, a proto mohou být zodpovědní pouze oni. Zamítnutí této Dostlerovy argumentace vojenským soudem se stalo důležitým precedentem pro proces s nacistickými válečnými zločinci, který se konal o několik měsíců později v Norimberku, protože obviněným nedovolil na jejich obhajobu tvrdit, že pouze plnili rozkazy.