Milan Flumiani, který přežil Jasenovac, po válce vzpomínal: “Jakmile nás sedmnáct dorazilo do tábora Jasenovac, ustašovci nás zmlátili pažbami pušek a odvedl nás do cihelny, kde už Ljubo Miloš seřadil dvě skupiny, my jsme přišli jako zvláštní třetí skupina. Strážný jménem Maričić se Ljubo Miloše zeptal: „Na které mám mířit jako první?“ Miloš odpověděl: „Tam, kde je jich víc.“ Oba namířili automatické pušky na 40 mužů z prvních dvou skupin a všechny je postříleli. Poté se zeptal prvního muže z naší skupiny, proč sem přišel, a když ten odpověděl, že se provinil tím, že se narodil jako Srb, na místě ho zastřelil. Pak si vybral právníka ze Záhřebu jménem Laufer a zeptal se ho, co je zač, a po odpovědi na něj Miloš zavolal - „Mám moc rád právníky, pojď blíž“ - a na místě ho zabil.
