Elisabeth Lupka se jako dozorkyně v Osvětimi podílela na týdenních selekcích vězeňkyň určených do plynových komor. Během těchto nástupů musely ženy svléknout šaty bez ohledu na počasí, zatímco Lupka rozhodovala o jejich osudu. Byla obávanou postavou tábora – proslula bezcitností a brutálním zacházením s vězni, včetně žen a dětí. Často je bila bičem a své oběti následně posílala na smrt. Její jméno se stalo symbolem krutosti mezi osvětimskými vězni.
