Matějovi bylo čerstvých patnáct let, když se začal cítit moc unavený a neschopný pořádně jíst. Vždycky ale jedl málo a byl krátce po očkování, nikoho z rodiny ani jeho samotného by nenapadlo, že se může jednat o něco vážného. Když ale nebyl schopný pozřít ani polévku od babičky, naložila ho maminka do auta, odvezla do nemocnice a tam skončilo bezstarostné dospívání.
