Takzvaná mejdlíčka se vyráběla už za první republiky, ale až v poválečné době se kvůli všudypřítomné chudobě stala hitem. Příliš drahé suroviny jako cukr a kakao se v této sladkosti musely nahradit bramborovým škrobem, který se svařením něčeho s něčím změnil na glukózu. A pak se tahle nechutná hmota obarvila dožluta, dorůžova nebo dohněda. Nekvalitní barvy pouštěly, a tak se mohly důmyslně využít i jako rtěnka. Co taky s nimi jiného – chuť byla vskutku odporná.